Unikátní exponát – dřevěná malovaná světnice z roku 1709 / datováno na zárubni dveří/, byla do muzea přenesena z roubeného domu čp.16, který se nachází na Malé Skále v osadě Labe. Dům dodnes stojí a patří k zajímavým ukázkám roubené architektury středního Pojizeří.    Malovaná světnice byla až do roku 1992 umístěna ve třetím podlaží muzea. Nejdříve soužila jako součást expozice, v letech 1975–1989 byla uzavřena. Důvodem uzavření byly biblické výjevy na stěnách světnice a jejich nesoulad s duchem pořádaných výstav sousedního výstavního sálu. V době, kdy tyto důvody zcela pominuly, došlo ve třetím podlaží muzea k statickému narušení podlah a objekt musel projít rekonstrukcí. Světnice byla rozebrána a uložena v depozitáři muzea. V roce 1992 se světnička stala součástí národopisné expozice. Její instalaci předcházelo ošetření trámů v radiační komoře, zakonzervování a restaurování maleb. Práce trvaly více jak tři roky a byly realizovány za podpory grantu ministerstva kultury ČR. Světnice je z modřínového dřeva o rozměrech 4 x 4,5 metru, v čele se dvěma okny s litými skly v zárubních, v protější stěně s dveřmi v dřevěných zárubních.  Podlahu a stěny tvoří přitesávané fošny. Interiér světnice o ploše 82 m2 je pojednán biblickými výjevy ze Starého zákona. Na stropě je vyobrazena Nejsvětější trojice, Prorokova Eliášova jízda, na stěnách Alegorie Nemoci, Alegorie Smrti, Smrt Antonína Paduánského, sv. Josef a sv. Florián. Mezi okny je vyobrazena postava sv. Václava jako patron sladovníků, sv. Linharta a sv. Veroniky. Figurální motivy jsou doplněny motivy rostlinnými. Jedná se o dílo anonymního neškoleného autora z počátku 18. století. Tyto světnice byly malovány podle vesnických kostelíků, kde se tento způsob výzdoby rozvinul během 16. století. Rozměrná kompozice je jedinečná svým významem nejen pro region Pojizeří. V české republice najdeme podobné interiéry ojediněle, např. v Rokytnici v Orlických horách.