Ke svrchní části oděvu neodmyslitelně patřily šátky. Zpočátku čtyřcípé, od začátku 19. století trojcípé šátky byly zhotovené z bílého plátna. Trojcípé šátky, tzv. „půlky“, „radličky“, „roužky“ či „kosičky“ se vázaly přes šněrovačku. Kratší roh šátku zakrýval záda, postranní delší konce se kladly křížem přes prsa a zastrkávaly se pod šněrovačku a sukni. V mladším období se uvazovaly pod límec košile, prostrčily se pod přepínacím zámkem šněrovačky a viditelně se rozložily na bocích, aby překrývaly sukni a zástěru. Šátky a pleny zdobila pestrobarevná výšivka v barvě modré, červené a žluté nebo plná výšivka karmazínová doplněná stříbrnými nebo zlatými penízky. Od poloviny 19. století také výšivka bílá. Výšivka, tvořená rostlinnými motivy byla soustředěna především do rohů šátku. U šátků s barevnou výšivkou byly okraje lemovány paličkovanou krajkou s hustými vzory, u šátků s karmazínovou výšivkou často krajkou ze zlatého dracounu. Tento typ šátků, s třemi vyšívanými rohy, uvázaný „na kačenu“ nosily ženy přes čepec a vínek. Šátky vázaly „stavěčky čepců“ tak, aby vynikly vyšívané rohy. Nerozvázané se postavené a vycpané ukládaly do truhel. (pozn. 10). Bílé šátky byly nejčastěji zakončeny obloučky s prolamovanou výšivkou. V druhé polovině 19. století se začaly těšit oblibě tištěné barevné šátky tovární provenience, pocházející z manufaktury v České Lípě, a šátky hedvábné. Vázaly se „na ušička“- zvláštním způsobem uvázané na temeni hlavy, z níž nikoli kolem čela, ale jen při uších vynikaly krajky.