Čertova ruka na Hruboskalsku představuje velmi dobře hájitelné nepřístupné skalní bradlo tvořené rozpadajícím se reliktem skalních bloků.  Jde zároveň o nejrozsáhlejší výzkum, který vůbec kdy podnikl prof. J. V. Šimák, Zahájil jej v roce 1935 a o rok později ho dokončil tehdy začínající archeolog PhDr. Rudolf Turek ze Státního archeologického ústavu Praha. Podnět k vykopávkám na Čertově ruce daly archeologické nálezy lázeňských hostí ze Sedmihorek JUDr. Jana Šourka a exministra průmyslu Ladislava Nováka v roce 1934.

Čertovu ruku tvoří polokruhovitá skalní výspa rozdělená do čtyř částí: „Hrad“, „Horní plateau“, „Hlavní masiv“ a „Malá bašta“. Na úpatí skalního bradla se nacházejí více než tři desítky využitelných skalních převisů. Z vykopávek R. Turka a J. V. Šimáka pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (kultura s vypíchanou keramikou, kult. lengyelská, cca 5 000 – 4 200 př.n.l.), pozdní doby kamenné (kult. se šňůrovou keramikou, 2 700 – 2 200 př.n.l.), z období lidu popelnicových (kult. lužická a slezskoplatěnická, 1 250 – 500 př.n.l.), z pozdního laténu (2. – 1. stol. př.n.l.), doby římské a období stěhování národů (3 – 5. stol. n.l.) a vrcholného středověku. Severní ostroh (část Hrad), využitý ve 13, století pro kolonizační hrádek, je obtížně přístupný zborceným skalním tunelem.

Novákova pec tvoří jeden z největších skalních amfiteátrů hruboskalského skalního města. Právě v Novákově peci a na Horní plateau byly prozkoumány mohutné sídlištní horizonty z pravěku i mladších období. V Novákově peci se kupříkladu nalezly zlomky pomačkaných tepaných bronzových nádob a slitků bronzoviny, což svědčí o existenci metalurgické dílny. Luxusní předměty pocházejí jak ze staršího pravěku (například malovaná keramika, štípané kamenné nástroje z obsidiánu z mladší doby kamenné), tak i z protohistorických období (keltská malovaná keramika, skleněné náramky a zlomky pohárů, postříbřené bronzové udidlo, meče, zvonky, spony z doby stěhování národů ad.). Nálezy těchto předmětů svědčí o tom, že lokalita měla specifický význam po všechna období své existence. Otázkou zůstává, zda šlo o sídlo společenské nobility nebo o funkci kultovní, případně o kombinaci funkcí obou.